Jste zde Požitek.czČlánky a informace Rum a námořnictvo

Na černé rakvi patnáct chlapů popíjí,

jo-ho-ho, ať teče rum!

(R.L. Stevenson: Poklad na ostrově, překlad H. Šnajdrová)

 

Díky spisovateli Robertu L. Stevensonovi se do širokého povědomí veřejnosti dostalo spojení rumu a pirátství, které další literární a později i filmová díla ještě upevňovala. Z nejnovějších připomeňme Jacka Sparrowa a jeho dnes již kultovní otázku „Why is rum gone?“ („Proč je rum fuč?“).

V pozadí za populárními historkami o věčně opilých pirátech zůstává ukryt fakt, že rum hrál významnou roli i v každodenním životě královského námořnictva.

 

Kořeny je třeba hledat hluboko v minulosti ještě před vznikem rumu a ve faktu, že voda se při dlouhých námořních plavbách rychle kazila. Proto námořníci na lodích častěji dostávali k pití pivo. V 16. století byl v anglickém královském námořnictvu určen příděl jednoho galonu (cca 4,5l) piva na osobu a den. Avšak i pivo se během několika týdnů zkazilo, a proto se po rozšíření výroby destilovaných nápojů staly nedílnou součástí lodních zásob sudy s pálenkou.

Po dobytí Jamajky v roce 1655 se v britském námořnictvu rozšířilo používání karibského rumu místo dříve používané francouzské brandy a v r. 1687 změnila Britská admiralita oficiální příděl jednoho galonu piva na pintu rumu (tj. přibližně 0,5l) denně pro každého námořníka. Později byl příděl snížen na půl pinty a rozdělen na dvě dávky, které námořníci dostávali v poledne a večer. Jenže někteří námořníci si dávky střádali i několik dní, aby je mohli vypít najednou nebo je mezi sebou používali jako platidlo. Kvůli častým případům opilectví a výtržností nařídil admirál Edward Vernon ve svém loďstvu roku 1740 ředit rum vodou v poměru 1:4 a pro zlepšení chuti doporučil nápoj přisladit cukrem. Admirál Vernon měl kvůli svému grogramovému plášti mezi námořníky přezdívku „Old Grog“ a tento název se ujal i pro nově vzniklý nápoj. Od roku 1756 byly oficiální příděly v britském námořnictvu stanoveny na půl pinty rumu (rozdělené do dvou dávek denně) naředěné v poměru 1:2 s vodou a dochucené cukrem a citrusovou šťávou. Ovocná šťáva byla původně přidávána kvůli chuti, později byly objeveny její preventivní účinky proti kurdějím.

Od r. 1824 přestala být vydávána večerní dávka rumu a v r. 1850 byl denní příděl znovu snížen na polovinu, takže nyní činil již jen osminu pinty. Během 19. a 20. století se od přídělů alkoholu začalo upouštět. V americkém námořnictvu byly zrušeny r. 1862, v britském námořnictvu dostávali muži, kteří se zřekli svého denního doušku, příplatek ke mzdě. Tradice přídělů rumu však přetrvala až do roku 1970. Poslední denní doušek rumu byl na lodích Jejího Veličenstva podáván 31. července 1970, kterýžto den bývá označen jako „Black Tot Day“. („Tot“ je jeden z výrazů používaných pro denní dávku rumu.) Od té doby se v královském námořnictvu rum podává pouze k přípitku při významných příležitostech, jako jsou královniny narozeniny a jiné státní svátky.

 

Avšak námořnickému rumu ještě neodzvonilo.

V r. 1979 koupil podnikavý dobrodruh Charles Tobias od britské admirality právo využít tradiční recept a brzy na to se na Tortole začal míchat a lahvovat Pusser’s Navy Rum. Přestože dnes patří tato značka společnosti Jim Beam Brands, část peněz z prodeje každé lahve jde do charitativního fondu královského námořnictva. Přestože výrobce rumu stále tvrdí, že se jedná o originální recepturu britské admirality, před několika lety došlo ke změně a místo 54% rumu (v lahvích s modrou etiketou) se nyní prodává 42% rum (s růžovou etiketou).